|
|
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
|
|
|
Votivním uměním ke spáse: pamětní anglická mikro-architektura v období 1300 - 1450
Zimová, Ladislava ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na umění anglických náhrobků a památníků. Důraz je kladen na tvarosloví mikro-architektury. Téma je úzce spojené s architekturou a středověkou liturgií. Diplomová práce krátce shrnuje problematiku doby 1300-1450 na území dnešní Anglie. Opomenuty nebudou významné historické, hospodářské a kulturní faktory ovlivňující emancipaci nižší šlechty, cechů a měšťanů. Právě ti se, spolu s členy královské rodiny a duchovních, začínají stávat ve zmíněné době významnými donátory. Anglické sakrální stavby nejsou stavěné do takové výšky jako stavby na většině evropského kontinentu. Je zmíněn možný dopad četných zemětřesení na tento specifický charakter anglických sakrálních staveb. Rozlehlé prostory interiérů dávaly možnost vzniku pamětních monumentů mikro-architektury. K oboru dějin umění, který je předmětem předkládané práce, se ujasňují vztahy mezi makro-architekturou staveb a mikro-architekturou monumentů. Mikro-architektura na anglickém území je velmi dekorativní, a tak se používá například termín Dekorativní styl. Šířkově rozvinuté průčelí anglických chrámů jsou strohá a spoléhají na impozantnost při pohledu z dálky. Interiéry nabízejí množství působivé mikro-architektury. Klíčová slova Anglická středověká architektura. Náhrobky a votivní umění. Zádušní kaple. Černá smrt. Kult...
|
|
|
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Soukup, Daniel
Takzvaná morová perzekuce z let 1348 až 1350 zasáhla velkou většinu židovských komunit v říši, které byly obviněny z otrávení studen. Přestože byli Židé v Čechách a na Moravě od těchto násilných útoků ušetřeni, česká středověká literatura odrážela současné události a úzkost. Atmosféru vytvořenou ohromnou hrozbou Černé smrti spolu s ekonomickými i politickými důvody formovaly i specifické aspekty pozdně středověké zbožnosti - vášeň a mariánská oddanost, kterou upřednostňoval samotný císař Karel IV. Příspěvek se zaměřuje na mimetickou vášnivou zbožnost, částečně reprezentovanou bičíkem a oficiálně vyjádřenou oddanou literaturou, a její vliv na protižidovskou rétoriku a násilí. Analýza lidových modliteb, básní a nářků Panny Marie (planctus Marie), nejmocnějších a emotivních textů duchovního ospravedlnění podle vzoru soucitného diváctví, představuje ty protižidovské aspekty, které by mohly vydláždit cestu fyzické agresi proti židovské komunitě. Kromě kontemplativní literatury mohly nadčasové a univerzální mariánské příběhy odrážet skutečné masakry a legitimizované protižidovské násilí. Může se jednat o českou verzi mariánského zázraku De Imagine S. Mariae v Liddě, která byla zachována v rukopisu Liber licus ze 14. století, který formuluje maxima středověké společnosti na pozadí hagiografií, které byly tehdy aktualizovány.
|
|
|
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
|
|
|
Protimorové spisy v pozdním středověku a raném novověku.
PAMPUSCHOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá protimorovými spisy (traktáty i úředními nařízeními) z období pozdního středověku a raného novověku v Čechách a na Moravě. V dobách, kdy některé země a v mnohých případech i celé kontinenty sužoval mor, se městské rady a samotní panovníci uchylovali k publikaci těchto nařízení za účelem snížit riziko přenosu nákazy a zamezení vzniku tohoto onemocnění. Spisy tudíž upravovaly řád měst a obcí. Tato úřední morová nařízení dále doplňovaly morové traktáty, které byly určeny obyvatelům měst, ve kterých mor působil. Řada z nich vycházela v latinském jazyce, a proto nebyla srozumitelná pro méně vzdělané obyvatelstvo. Tato skutečnost se však změnila zejména příchodem lékaře Jana Černého, který sepsal i další traktát v českém jazyce. Jsou v nich uvedeny instrukce týkající se prevence, ale i léčby samotné. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. V první z nich jsem se zabývala popisem jednotlivých epidemií moru, hlavně v Čechách a na Moravě. V tomto popisu jsem postupovala chronologicky od antiky až do 18. století, kde jsem zaznamenala celý průběh epidemií v různých oblastech. V druhé části jsem se zaměřila na možnosti prevence a terapie tohoto onemocnění, jež vyplývají z porovnání úředních protimorových nařízení z Prahy, Českých Budějovic a Nepomuku 17. století. Za účelem shromáždění dat a informací jsem se zaměřila především na dobové prameny a literaturu, které nám podávají informace přímo od osob, které se s touto katastrofou setkaly. V samostatné kapitole též provádím jejich celkové porovnání a kritiku. Domnívám se, že tato práce může sloužit jako učební materiál pro studenty
|
host ::
RSS.